பெண்பாற்பிள்ளைத்தமிழ்

Penballillaithamil

Tamil Lexicon (Univ. of Madras, 1924-1936)

பெண்பாற்பிள்ளைத்தமிழ் (peṇ-pāṟ-piḷḷai-t-tamiḻ) — noun
  1. +. A poem describing the different stages in the childhood of a goddess or heroine and consisting of seven sections common to āṇpāṟ-piḷḷai-t-tamiḻ and peṇpāṟ-piḷḷai-t-tamiḻ and three special sections, viz., kaḻaṅku-p-paruvam or nīrāṭaṟ-paruvam, ammāṉai-p-paruvam and ūcaṟ-paruvam; ஆண்பால் பெண் பால்கட்குப் பொதுவாயுள்ள பருவங்களோடு, பெண்பாற்கே சிறப்பாகவுரிய கழங்குப்பருவம் அல்லது நீராடற்பருவம், அம்மானைப்பருவம், ஊசற்பருவங்க ளைச் சேர்த்துப் பெண்தெய்வத்தை அல்லது சிறப் புடைப் பெண்பாலைப் புனைந்துபாடும் பிள்ளைத்தமிழ் வகை.