ஸ்தூபி

Winslow (1862)

ஸ்தூபி (stūpi) — noun
  1. The top of an idol shrine. See தூபி.

Fabricius (1972)

ஸ்தூபி — noun
  1. தூபி, s. the top of a temple.

Tamil Moli Akarathi (1928)

ஸ்தூபி (stūpi)
  1. தூபி

Tamil Lexicon (Univ. of Madras, 1924-1936)

ஸ்தூபி (stūpi) — noun
  1. See தூபி, 1, 2.

IndoWordNet

ஸ்தூபி — noun
  1. கோயிலில் அல்லது நினைவுச்சின்ன மண்டபத்தில் உள்ள தூண்.
ஸ்தூபி — noun
  1. கோயிலில் அல்லது நினைவுச் சின்ன மண்டபத்தில் வேலைப்பாடுகள் கொண்ட உயரமான தூண்.

கட்டிடம் கட்டடம் கட்டுப்பாட்டுகம்பி கண்ட்ரோல்டவர் குதுப்மினர் சார்மினார்