கறி

(பெ)மாமிசம் இறைச்சி புலால் அசைவம் கறி.

to chew; eat by biting or nibbling curry thick sauce

Tamil Wiktionary

கறி — பெயர்ச்சொல் (Noun)
  1. (பெ)மாமிசம் இறைச்சி புலால் அசைவம் கறி.

[object Object]

Winslow (1862)

கறி (kaṟi) — noun
  1. A spiced mixture with fish, meat, or vegetable–eaten with boiled rice, பதார்த்தம். (c.)
  2. (p.) Pepper, மிளகு
  • கறிக்குடலை — A doubled leaf for carrying curry in the hand.
  • கறிக்கூட்டு — Curry condiments ground together.
  • கறிச்சுரை — A class of gourds, any of the edible species, சுரை.
  • கறித்தும்பை — A plant so called because it is esculent.
  • கறித்தூள் — Curry powders.
  • கறித்தேங்காய் — A cocoanut suitable for curry.
கறி (kaṟi) — verbal noun
  1. , க்கிறேன், த்தேன், ப்பேன், க்க, v. a. To bite, nibble, கடிக்க
  2. To eat by biting or nibbling–as biscuits, &c., புசிக்க. (p.)
  • கறித்தல் — The act of eating, புசித்தல். 2. The act of biting, கடித்தல்.
கறி (kaṟi)
  1. [Hind.] An hour, மணித்தியாலம்.

Fabricius (1972)

கறி — noun
  1. curry
  2. pepper. மிளகு
  3. (Hind.) a period of 24 minutes, நாழிகை
  • கறித்தூள் — curry powders.
  • கறிபதார்த்தங்கள் — vegetables and other substances fit for curry.
  • கறிமசாலை — articles used for seasoning curry.
  • கறியமுது — vegetables; offering of vegetable curry to deities.
  • கறியுப்பு — kitchen salt, common salt.
  • கறிவடகம் — curry condiments pre. served in balls.
கறி — v. t.
  1. v. t. bite, கடி
  2. eat by biting, புசி

Tamil Moli Akarathi (1928)

கறி (kaṟi)
  1. கடி, கறியென்னேவல், மிளகு
கறி (kaṟi)
  1. கறி, கறியென்னேவல், மிளகு

Tamil Lexicon (Univ. of Madras, 1924-1936)

கறி³ (kaṟi) — noun
  1. Chewing, eating by biting; கடித்துத்தின்னுகை. மான்கறிகற்ற கூழைமௌவல் (சீவக. 485)
  2. Vegetables, raw or boiled; மரக்கறி
  3. Meat, raw or boiled; இறைச்சி. கறிசோ றுண்டு (புறநா. 14, 14)
  4. Pepper. See மிளகு. கறிவளர் பூஞ்சாரல் (திணைமாலை. 7)
கறி⁴ (kaṟi) — noun
  1. ghari. cf. ghaṭikā. Measure of time 24 minutes; ஒரு நாழிகை.

IndoWordNet

கறி — noun
  1. பொதுவாக விலங்கினத்தின் தசை
கறி — noun
  1. பொதுவாக விலங்குகளின் தசை.
கறி — noun
  1. உடல் உறுப்புகளின் அசைவுக்குத் தேவையாக இருக்கும், சுருங்கி விரியும் தன்மை கொண்ட திசுத் தொகுப்பு.
கறி — noun
  1. பாகற்காய், புடலங்காய் முதலியவற்றின் விதைகளை களைந்துவிட்டு செய்யப்படும் ஒரு வகை கறி

மாமிசம் இறைச்சி மாமிசத்துண்டு மட்டன் உயிர்சக்தி பசுமாமிசம் தசை சதை உறுப்பு அங்கம் காய்கறிகள்

தமிழ்-தமிழ் அகரமுதலி (1985)

கறி
  1. மிளகு
  2. மரக்கறி, இறைச்சி
  3. கடித்துத் தின்னுகை
  4. ஒரு நாழிகை