சிலை

சிற்பியால் செதுக்கப்படும் அழகிய வடிவம் சத்தம்/இரைச்சல் எழுப்பு statue

statue, idol stone, rock hill, mountain

Tamil Wiktionary

சிலை — பெயர்ச்சொல் (Noun)
  1. சிற்பியால் செதுக்கப்படும் அழகிய வடிவம்
  2. சத்தம்/இரைச்சல் எழுப்பு

Winslow (1862)

சிலை (cilai) — noun
  1. Sound, roar, bellow, &c., ஒலி
  2. A bow, வில்
  3. Sagittarius of the Zodiac, தனுராசி
  4. The nineteenth lunar asterism, மூலநாள்
  5. A species of tree, ஓர்மரம்
  • கருப்புச்சிலை — The bow of the Indian Cupid. See கருப்புவில்.
சிலை (cilai) — noun
  1. A stone, a rock, கல். W. p. 845. S'ILA
  2. A hill, a mountain, மலை. (சது.)
  3. The stationary or fixed idol of a temple, commonly of stone, not removed for processions, bathings, &c., for which another is kept, மூலவிக்கிரகம். (See ஏழுந்தருளுநாயகர்.)
  4. A kind of native arsenic, மனோசிலை
  5. Another kind of arsenic, சூதபாஷாணம்.–Note. This word is commonly, but improperly, used for an idol of any materials whatever
  • சிலைச்சோணிதம்–சிலைத்தீட்டு–சிலைநஞ்சு–சிலையிரத்தம்–சிலையொழுக்கு — A mineral, alumen plumosum; a kind of கன்மதம்.
  • சிலைநிறுத்த — To set up a statue.
  • சிலைநாட்ட — To erect and fix up a statue.
  • சிலைத்தாசி — The sâlagrama, a sacred stone. See சாலக்கிராமம்.
  • சிலைத்தாது — A kind of native arsenic, சிலாமதபாஷாணம்.
  • சிலைநாகம் — One of one-hundred and twenty minerals, சூடாலைக்கல். Compare சிலாநாகம்.

Fabricius (1972)

சிலை — noun
  1. sound, ஒலி
  2. a bow, வில்
  3. Sagittarius of the Zodiac, தனுர்ராசி
  4. tail வால்
  5. the 19th lunar aste- rism
  6. a species of tree, ஓர்மரம்
  7. rainbow
சிலை — noun
  1. stone, கல்
  2. a statue of stone, an image, விக்கிரகம்
  3. a kind of arsenic, பாஷாணம்
  4. a hill, a mountain
  • சிலாசாதனம் — an engraving on stone.
  • சிலாஸ்‌தாபனம் — planting a stone to represent a dead man during his obsequies.
  • சிலாதலம் — rock.
  • சிலாத்துமசம் — iron as born of stone.
  • சிலாவிக்கிரகம் — a stone idol.
  • சிலைநிறுத்த–நாட்ட — to set up a statue.
சிலை — v. i.
  1. v. i. sound, resound, roar, ஒலி
  2. beat as a drum
  3. be angry, கோபி
  4. retreat, பின்வாங்கு

Tamil Moli Akarathi (1928)

சிலை (cilai)
  1. ஒலி, ஒருமரம், கல், சிலையென் னேவல், சூதபாஷாணம், தனுவிரா சி, மலை, மனோசிலை, மூலநாள், விக் கிரகசி, வில்
சிலை (cilai)
  1. ஒலி, ஓர்மரம், கல், சிலையென்னே வல், தனுவிராசி, மலை, மூலநாள், வில்

Tamil Lexicon (Univ. of Madras, 1924-1936)

சிலை³ (cilai) — noun
  1. < சிலை¹-
  2. Sound, roar, bellow, twang; முழக்கம். கடுஞ்சிலை கழறி (பதிற்றுப். 81, 4)
  3. Bow; வில். கொடுஞ்சிலைக் கைக் கூற்றினை (பு. வெ. 1, 10)
  4. Sagittarius of the zodiac; தனுராசி. (விதான. யாத். 13.)
  5. The month Mārkaḻi; மார்கழி மாதம். சிலையில் வெங் கதிரைத் திங்க ளொன்றிய (பாரத. முகூர்த்தங்கேள். 4)
  6. The 19th nakṣatra. See மூலம். (சூடா.)
  7. Rainbow; வானவில். சிலைத்தாரகலம் (புறநா. 61, 14)
  8. Lustre, light; ஒளி. சிலையிலங்கு மணி மாடத்து (திவ். பெரியதி. 3, 9, 4)
  9. Tail; வால். பைஞ்சிலைச் சேலை (கல்லா. 26, 24)
சிலை⁴ (cilai) — noun
  1. < šilā
  2. Stone, rock; கல். (பிங்.)
  3. Hill, mountain; மலை. வணங்காச் சிலை யளித்த தோளான் (பு. வெ. 2, 12)
  4. Horizontal stone for macerating spices. See அம்மி. தரைத் தடஞ் சிலையதாக (கந்தபு. தாரகன்வதை. 48)
  5. Apothecary's stone-mortar. See கலுவம். இரத மாங் கொருசிலையிலிட்டு (கந்தபு. மார்க்கண். 132)
  6. Statue, idol; கல்லிற் செதுக்கிய உருவம்
  7. See சிலைவாகை. வணங்குசிலைச் சாபம் (பெருங். மகத. 20, 8)
  8. A mineral poison; மனோசிலை
  9. A mineral poison; சூதபாஷாணம். (மூ. அ.)
சிலை¹ (cilai) — noun
  1. Anger; கோபம். பொய்ச்சிலைக் குரலேற் றெருத்தமிறுத்த (திவ். பெருமாள். 2, 5, வ்யா. பக். 33).

IndoWordNet

சிலை — noun
  1. கற்களால் செய்த ஒரு வடிவம்.

சிற்பம் கலைப்பொருள்கள் புத்தசிலை பௌத்த சிலை கல்சிலை கற்சிலை உலோக சிலை கடவுள்சிலை தேவ சிலை நகல் சாயல் துருப்தாதித்ய சிறு உருவச்சிலை செதுக்குதல் வடித்தல்