திருட்டு

Theft

Winslow (1862)

திருட்டு (tiruṭṭu) — noun
  1. noun. Theft, roguery, களவு
  2. Fraud, deception, ஏய்ப்பு. (c.)
  • திருட்டுடைமை — Stolen goods.
  • திருட்டுத்தனம் — A thieving, trickish disposition. 2. Dishonesty.
  • திருட்டுப்பிடிக்க–திருட்டுபிடிக்க — To find out a theft.
  • திருட்டுப்போக — To be stolen.
  • திருட்டுப்போனது–திருட்டுபோனது — Any thing stolen.
  • திருட்டுவேலை — Thievish or dishonest practices, knavery.

Fabricius (1972)

திருட்டு — noun
  1. theft, களவு
  2. fraud, ஏய்ப்பு
  • திருட்டாய்–திருட்டளவாய் — thievishly.
  • திருட்டுடைமை — stolen goods.
  • திருட்டுத்தனம்–க்குணம்–ப்புத்தி — a thievish disposition, dishonesty.
  • திருட்டுப்பிடிக்க — to find out a theft.
  • திருட்டுப்போனது — anything stolen.
  • திருட்டுமட்டை — a worthless thief.

Tamil Moli Akarathi (1928)

திருட்டு (tiruṭṭu)
  1. அணாப்பு, களவு
திருட்டு (tiruṭṭu)
  1. களவு

Tamil Lexicon (Univ. of Madras, 1924-1936)

திருட்டு (tiruṭṭu) — noun
  1. < திருடு-
  2. Theft, robbery; களவு. (திவா.)
  3. Fraud, deception; வஞ்சகம்

IndoWordNet

திருட்டு — noun
  1. தனக்கு சொந்தம் இல்லாத ஒன்றை உரியோரின் அனுமதி இல்லாமல் எடுக்கும் முறையற்ற செயல்.
திருட்டு — noun
  1. கொள்ளை அடிக்கும் செயல்
திருட்டு — noun
  1. ஏதாவது ஒரு நபர் அல்லது அவர் பக்கமாக கூறப்படுகிற விசயம் அல்லது தொடுக்கப்படுகிற குற்றச்சாட்டு

களவு கொள்ளை சூறை சிறு திருட்டு சின்ன திருட்டு சிறிய திருட்டு கையாடல் இராக்கொள்ளை கொள்ளையர் வழிப்பறிக்கொள்ளையர் ஆறலைக்கள்வர் கூளியர் வழித்திருடன் வழிப்பறிக்கொள்ளை ஆறலை வழித்திருட்டு கொள்ளையடித்தல் கொள்ளையிடுதல் களவாடுதல் திருடுதல் குற்றச்சாட்டு