தோழமை

1)friendship, 2)companionship ஆதாரம் --->David W. McAlpin என்பவரின் கருவச் சொற்பொருளி -

friendship, friendliness an ally

Tamil Wiktionary

தோழமை — பெயர்ச்சொல் (Noun)
  1. நட்பு

[object Object]

Winslow (1862)

தோழமை (tōḻamai) — noun
  1. Friendship, familiarity. நட்பு. (c.)
  • தோழமைகொண்டாட — To show mutual friendship, to treat with kindness and attention.
  • தோழமையாய்த்திரிய — To associate with one as a friend.
  • தோழன் — [plu. தோழர், தோழமார்.] A friend, a companion, an intimate sequaintance. 2. The bridegroom's chosen companion, a bride-man, மாப்பிள்ளைத் தோழன்.
  • தோழி — A lady's female friend, a lady's maid. 2. A bride's maid.

Fabricius (1972)

தோழமை — noun
  1. friendship, familiarity, நட்பு.
  • தோழமைகொண்டாட — to show mutual friendship, to treat with kindness and attention.
  • தோழன் — ( தோழர், தோழமார், fem. தோழி), a fellow companion, a friend.

Tamil Moli Akarathi (1928)

தோழமை (tōḻamai)
  1. நட்பு

Tamil Lexicon (Univ. of Madras, 1924-1936)

தோழமை (tōḻamai) — noun
  1. Friendship, companionship; நட்பு. தோழமை யென்றவர் சொல்லிய சொல்லொரு சொல் லன்றோ (கம்பரா. குகப். 15).

IndoWordNet

தோழமை — noun
  1. ஒத்தகருத்து, நலன், அக்கறை முதலியவற்றின் அடிப்படையில் உறவினர் அல்லதவருடன் கொள்ளும் உறவு.
தோழமை — noun
  1. ஒத்த கருத்து, நலன், அக்கறை முதலியவற்றின் அடிப்படையில் பொதுவாக உறவினர் அல்லாதவருடன் கொள்ளும் உறவு.
தோழமை — noun
  1. அன்பு, ஒத்த கருத்து, நலன் அக்கறை முதலியவற்றின் அடிப்படையில் பொதுவாக உறவினர் அல்லாதவருடன் கொள்ளும் உறவு.

நட்பு சிநேகம் நேசம். துரோகமின்மை இரண்டகம் நம்பிக்கைமோசம் நம்பிக்கை மோசடி வஞ்சகம் வஞ்சம் சிநேகிதம் சினேகிதம் கூட்டாளி தன்மை வேலை பணி தீயபொருள் தொற்று சமநிலைத்தன்மை நடுநிலைத்தன்மை

தமிழ்-தமிழ் அகரமுதலி (1985)

தோழமை
  1. நட்பு